Bohužel jsem v něm neobjevil nic nového a zásadního. Informace, které nám novináři přinášejí se neustále opakují a člověk je už z nich pořádně otupělý. Někteří lidé z toho můžou mít až psychické problémy. Stejně jako profesionální vojáci Varšavské smlouvy, kterým se pořád vštěpovalo, že nepřítel brzy zaútočí a oni chudáci marně čekali desítky let.
Nepochybuji o tom, že nějaká zákeřná choroba přijde a dost z nás si to odskáče. Vadí mně ale to, že už jsme proti těmto informacím imunní. Nezajímáme se, zda má stát nějaké opatření pro tuto situaci, zda nakoupil vakcíny atd.
Popravdě, v době kdy jsem si četl ten článek, jsem byl nervní akorát z toho, že mně nefungovalo ICQ. Ta bezmocnost, kterou způsobil výpadek serveru, mě štvala a děsila víc než hypotetická smrt na zmutovaný virus.
Druhý den jsem s úlevou zjistil, že ICQ zase funguje. Možná by se dal u veřejnost vyvolat zájem o zásadní věci oznámením, že se podstatná část obyvatelstva po pandemii „nezaloguje“ do svých nejrůznějších komunikátorů. Ten děs, který by nás pak obcházel...
